Duchovní přátelství, která se nacházejí mezi Zemi a vesmírem

DUCHOVNÍ PŘÁTELSTVÍ

,,Před 40 miliony let procházel Mars podobným problémem s globálním oteplováním, jako se nyní děje na Zemi. Během několika měsíců zemřelo vše živé a cca 0.2% lidí, se zachránili tím, že se stáhli do podzemí. Jejich potomci tam žijí doposud na velmi vysoké duchovní i technické úrovni. Jejich poselství pro planetu Zemi uvidíte ve videu."

PŘELOŽENO DO SLOVENŠTINY V PRAVÉM

SLOUPCI MODROU BARVOU UPROSTŘED !

Alderonnara@seznam.cz

   DUCHOVNÍ PŘÁTELSTVÍ 

Jak se vnitřně obrodit

Je nutno bděle a pevně vzít každý sebe do rukou
se vší rozhodnou neochvějnou vůlí změnit se, obrodit, znovuzrodit,
stát se člověkem, jenž je malým, ale pravým obrazem Boha
v lásce, dobru i myslitelské schopnosti.

Nejdříve se kriticky podívat do vlastního srdce a mysli na jejich projevy.

Ponořit se do studia nitra, zkoumat a zjišťovat nedostatky
a ty pak rychle a nekompromisně odstraňovat.

Vyhnat nelítostně veškeré v mysli a citu usídlené zlo,
každý stín nešlechetnosti.

Potlačit zcela každou myšlenku, v níž je jen záblesk nepřízně, hněvu,
nelaskavosti, závisti a neupřímnosti nebo sobecké i zlé přání,
nevpustit je do vědomí, pevnou vůlí uzavřít do něj cestu.

Bdít neustále nad slovem, které plyne z nitra,
aby nezranilo, nesnížilo, nezvětšilo nesnáze lidí.

Sledovat pozorně, zda promluvené slovo je dost mírné, jemné, laskavé
a je v něm účast i ryzí upřímnost.

Rozmýšlet a všímat si, zda mluva dostatečně reprezentuje duši dobrou, ušlechtilou
a dává najevo dobré snahy pomáhat všem, rozdávat lásku bez rozlišování
kdo si ji zaslouží či ji žádá.

Zkoumat srdce, je-li naplněno touhou druhé potěšit, povzbudit, dát moudrou radu
podle Kristem daných směrnic lidskému životu,
dovést všechny ke studnici duchovního vědění a osvícení nitra.

Naplňovat mysl příznivostí, ukázat ji myšlenkami,
v nichž se zrcadlí bratrský vztah k lidem, přátelství a láska
ke každé z živých bytostí.

Ctít a milovat Božské věci a duchovní krásy,
lásku, dobro, mír, jemnost, ušlechtilost, harmonický život –
vše, co duši povznáší, jemní, klidní, posvěcuje a tak naplňuje božím.

Probouzet a rozvíjet silnou touhu v duši po životě pokojném a čistém ve vlastním nitru i u jiných, aby se mírnilo utrpení lidí i zcela ze život zmizelo.

Nosit v nitru vroucí přání, aby lidstvo vstoupilo na Boží cestu,
a tak bylo pojato do velké rodiny dobrých, láskyplných,
vysoce moudrých a dovedných božích pracovníků a mohlo se zúčastnit díla
prozáření láskou celého živého vesmíru, jež započalo vtělením Krista.

Vysílat denně hluboce procítěné myšlenky a city k Bohu –
přát lásku, blaho a mír všem.

Myslet také na ty, kteří jsou v nízkých úrovních posmrtného světa,
protože účastné myšlenky z našeho světa je sílí, klidní a těší –
nesou jim Boží pomoc, již nutně potřebují.

Obracet se pak i ke světům vyšším, v nichž působí andělští pracovníci,
prosit je o spojení s Boží Láskou, protože v ní je ochrana, všechna pomoc člověka
od věčnosti do věčnosti.

Projevovat se duchovní činností.

Duchovní činnost

V čem spočívá duchovní činnost?

Je to působení určitou boží silou plynoucí z myšlenek, slov a citů, jež – cele vsunuty v Božské úrovně – naplňují se jejich silami i mocí a pak zobrazují i projevují jejich krásu, svatost, vznešenost, lásku i touhu po blahu všech.

Tajemný styk s Božstvím se dá prožít jen ve chvílích mimořádných, kdy se člověk odpoutá od veškeré nižší činnosti tělesné i duševní, řídící drobné úkony při prostém dění kolem tělesného života.

Odpoutání se od všeho tělesného i nižšího a povznesení se duše nad to vše, kde sídlí Bůh v člověku nepředstavitelných oblastech Světla a krás, říkáme rozjímání, modlitba, meditace. V nich se vědomí přenáší vnitřní silou vřelostí citu, touhou srdce a čistotou duše, vírou, nadějí a láskou do Božích světů až i přímo k Bohu.

Tím, že duše Boha hledá, k Němu spěchá, na Něj se pozorně a pevně soustředí a myslí, po Něm touží, přenáší se celé vědomí k Božství. s vědomím povznáší se celá duše, aby okusila dotek nejvyšší Lásky. Dotknutím se jí započne podivuhodné spojení duše s Božstvím. Mysl, cit i celé srdce začnou se Jím naplňovat, Je do sebe vdechovat. Tato mysteria dají duši účast na všem, co z Boha vychází, vyzařuje a s nesmírnou Silou a Mocí plyne do duchovního jsoucna.

Tato vysoce tajemná nesmírná působnost Boha se pak přesune s vědomím člověka tam, kam ono vstoupí po svém odstupu z Božské úrovně přímo po modlitbě nebo během jejího prožívání. Proniká vším, co člověk v příštím okamžiku pojme do vědomí, na co myslí, čemu chce dát boží dobro, co chce posvětit, ochránit přede vším zlým.

Nejblíže vědomí je nitro člověka. Proto také nejsilnější a prvotní působnost Božích sil získaných vstupem vědomí k Bohu při modlitbě či meditaci dostává vždy sama duše, jež vedla výstup vědomí na Božské úrovně touhou srdce i vůlí řídící pevně myšlenkový proud modlitby. V druhé řadě pak jejich působnost přechází do míst, kam je duše vyšle citem lásky i pevnou myšlenkou a touhou pomoci některé bytosti, její osobní životní situaci i osudovým zápletkám většího měřítka, jako třeba nebezpečí války nebo jiné tragédie lidstva nebo jen určitého národa.

Modlitby a duchovní meditace jsou nejvýš cennou, významnou i mocnou duchovní činností, jíž může duše přímo operovat s Božími silami, je i usměrňovat k žádoucím cílům, měnit věci, dát zdar každému dobrému dílu. Má-li se však celý tajemný proces zdařit, musí být splněna zákonitá podmínka. Tou je naprosto ryzí, nesobecký záměr, čistá vroucí touha duše dát životu, jenž je projeven jí samou nebo jinými bytostmi, ten nejkrásnější dar: boží lásku, dobro a mír i blaho z nich – hodnoty věčné, jimiž každý život zrcadlí Boha.

Jakýkoli stín nízkého záměru a sobeckých přání okamžitě ruší proces předání Božích sil určitému člověku jako dar pomoci Boží. Nejsou-li ony vedeny myšlenkou dobra, vůlí dát je každému jako potřebný duchovní chléb, jsou zadrženy na hranicích nižších úrovní a vrací se zpět bez splnění úkolu.

Taková duše pak nese i odpovědnost za znesvěcení božích sil, jež jsou dány pro osvícení duše, pro služby lásky všem, pro dobrý vývoj všech věcí života. Každé sobectví uzavře cestu vší pomoci, jež od Boha jde k člověku i k celému lidstvu.

Z textů Boženy Cibulkové

OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOO